Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou
Bárta, Tomáš ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou Cíl: Účelem práce bylo zpracovat teoretické informace k dané diagnóze a vytvořit kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacientce po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Souhrn: Tato bakalářská práce se věnuje cévní mozkové příhodě a tvoří ji teoretická obecná a praktická speciální část. Obecná část zahrnuje definici cévní mozkové příhody, anatomii cévního zásobení mozku, dělení cévních mozkových příhod, předpoklady pro vznik iktu a jeho prevenci a možnosti rehabilitace pomocí fyzioterapeutických metod a postupů aplikovaných dle stadia nemoci. Speciální část popisuje metodiku práce a obsahuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Kazuistika zahrnuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, průběh provedených terapií a výstupní kineziologický rozbor se zhodnocením efektu terapie. Data pro zpracování speciální části práce byla získána v rámci souvislé odborné praxe na Rehabilitační klinice FNKV v období od 11.1. 2021 do 5.2. 2021. Klíčová slova: iktus, mozkový infarkt, mozková mrtvice, mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda, pravostranná hemiparéza, fyzioterapeutické metody a postupy
Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem indikované k trombolytické léčbě
VOKÁLKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce je Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem indikované k trombolytické léčbě. V teoretické části práce jsou nejprve uvedeny údaje o aktuálním stavu výskytu cévních mozkových příhod a dále jsou zde definovány termíny, jako je zdravotnická záchranná služba, přednemocniční neodkladná péče a iktové centrum. V následujících kapitolách je popsána základní anatomie mozku. Vzhledem k dané problematice, největší část anatomie tvoří cévní zásobení mozku, které souvisí s příčinou vzniku cévních mozkových příhod. Nadcházející kapitoly jsou věnované přímo tématu cévních mozkových příhod. V první řadě jsou popsány příčiny vzniku onemocnění, klinický obraz a jeho základní rozdělení. V následujících kapitolách jsou popsány diagnostické postupy. Vzhledem k tématu bakalářské práce je nejvíce prostoru věnováno vyšetření v přednemocniční neodkladné péči. Další kapitoly se zaměřují na směřování pacienta do příslušného zdravotnického zařízení a na následnou léčbu. V posledních kapitolách teoretické části je zmíněna možná prevence tohoto onemocnění. Praktická část bakalářské práce probíhala pomocí kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly použity strukturované řízené rozhovory se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále jen ZZS JčK) a s nelékařským personálem, který se účastní příjmu pacientů na komplexní cerebrovaskulární centrum (dále jen KCC) v Nemocnici České Budějovice. Pro naplnění cílů byly sestaveny dva různé rozhovory. První rozhovor byl zaměřen na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů ohledně poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům s cévní mozkovou příhodou. Tento rozhovor se zároveň skládal z otázek pro posouzení spolupráce ZZS JčK a KCC v Nemocnici České Budějovice z pohledu zdravotnických záchranářů. Druhý rozhovor byl sestaven pro nelékařský personál KCC v Nemocnici České Budějovice a měl posoudit spolupráci ZZS JčK a KCC v Nemocnici České Budějovice z pohledu pracovníků KCC. Rozhovory jsou přepsané v praktické části a odpovědi jsou pro přehlednost zpracovány v tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři ZZS JčK mají dostatečné znalosti ohledně problematiky cévních mozkových příhod. Dále bylo na základě rozhovorů zjištěno, že spolupráce mezi ZZS JčK a KCC je oběma stranami hodnocena kladně. Z výzkumu dále vyplynulo, že bodem pro zlepšení v oblasti vyšetření pacienta je měření glykemie. Z obou variant rozhovorů totiž vyplynulo, že ne vždy k měření této hodnoty dochází a stává se tak, že na KCC bývá přivezen pacient s hypoglykemií místo cévní mozkové příhody.
Sluneční skvrny, erupce a geomagnetická aktivita: vztah k mozkové mrtvici?
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
Měsíční počty mozkových mrtvic za 16 let byly korelovány s měsíčními hodnotami sluneční geomagnetické aktivity. Existuje významná záporná korelace mezi sluneční/geomagnetickou aktivitou a výskytem mozkových mrtvic s časovým posuvem jeden rok.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.